ÚvodObčanAktualityAktuality z městaPlzeň má připravený prorůstový rozpočet, zabývat se jím budou zastupitelé

Plzeň má připravený prorůstový rozpočet, zabývat se jím budou zastupitelé

Plzeň má připravený rozpočet na rok 2018 včetně rozpočtového výhledu na období 2019 až 2021. Návrh již schválili radní, ve čtvrtek 14. prosince se jím budou zabývat zastupitelé. Město pro příští rok počítá s objemem příjmů ve výši 5,7 miliardy korun a s výdaji 6,848 miliardy korun. Pro rok 2018 chystá Plzeň velké množství investičních akcí, konkrétně na stavební investice má připraveno 1,981 miliardy korun, letos to bylo 1,391 miliardy korun, jde tak o nárůst 42,4 procenta.

„Objemem rozpočtu se blížíme k sedmi miliardám, což je rekord, takto vysoký jsme jej ještě nikdy neměli. Záporné saldo je způsobeno zejména použitím prostředků z fondů města, do výdajů roku 2018 se promítají letos započaté investice, řadu akcí zahajujeme. Ve výhledu od roku 2019 počítáme s kladným saldem hospodaření. Stejně jako město, tak dýchají i městské obvody, i jim se zajímavě zvedají zdroje rozpočtu,“ uvedl ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas. Příjmy městských obvodů převedené z rozpočtu města v rámci finančního vztahu budou pro rok 2018 činit 584 milionů korun, celkem si obvody oproti původnímu výhledu na roky 2018 až 2020 polepší o 152 milionů korun.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Celkové příjmy města Plzně se příští rok oproti roku 2017, kdy byly rozpočtovány ve výši 5,574 miliardy korun, zvýší o 2,3 procenta. Nárůst ovlivní několik faktorů. Nejvýznamnější je vázán na změnu rozpočtového určení daní, kdy dojde k navýšení podílu obcí na celostátním výběru DPH z 21,4 procenta na 23,58 procenta. Příjmy ovlivní i další daně, například z příjmu fyzických osob. „Celkový meziroční nárůst daní činí 9,2 procenta, což je zhruba 410 milionů korun,“ uvedl Pavel Kotas. Opačný výraznější vliv na oblast příjmů bude mít schválený prodej vodárenského majetku společnosti Vodárna Plzeň, jenž sníží příjmy z nájemného vodárenské infrastruktury, nicméně městu tím ale současně klesnou výdaje na rekonstrukce a opravy této infrastruktury. Celkové nedaňové příjmy v roce 2018 činí 573,2 milionu korun a jsou tvořeny zejména částkou 362 milionů korun z pronájmu majetku (z toho 130 milionů korun z pronájmu vodárenské infrastruktury, 174 milionů korun z pronájmu domů/bytů/divadla a 23 milionů korun z pronájmu teplárenské infrastruktury).

Výdaje jsou v návrhu rozpočtu zapracovány v úhrnné výši 6,848 miliardy korun. Což je nárůst o 12,2%. Nárůst je však způsoben především investicemi. Meziročně dochází k nárůstu provozních výdajů pouze o 3,1%, promítl se do něj zejména nárůst mezd. „Tři nařízení vlády postupně zvedaly mzdy a my na to museli ze zákona reagovat. Objem, který jsme museli navýšit, tak byl kolem 91 milionů korun. Pořád nám ale rostou provozní výdaje méně než provozní příjmy (ty rostou o 3,8%) a máme výborné provozní saldo. Zjednodušeně řečeno, máme o téměř miliardu lepší provozní příjmy než výdaje, a to je ideální stav rozpočtu,“ doplnil ekonomický náměstek.

Na kapitálové výdaje neboli investice má město na rok 2018 připraveny 2,252 miliardy korun. „Investice nám rostou. Sumu přes 2 miliardy korun jsme měli na tyto účely snad naposledy v roce 2014, ale s dotacemi. Nyní to máme až na výjimky bez dotací, takže to je výborná zpráva. Město masivně investuje,“ doplnil Pavel Kotas. Ze svého fondu rezerv a rozvoje a fondu pro kofinancování dotovaných projektů město vydá na stavební akce téměř miliardu, není to tedy tak, že by jen ukládalo peníze do svých fondů a neinvestovalo. S využitím peněz z fondů může dát město na stavební investice přes 2,5 miliardy korun.

Mezi nejvýznamnější investiční akce města bude v roce 2018 patřit vybudování přestupního uzlu neboli autobusového terminálu Plzeň – Šumavská za 151 milionů korun. Za 102 milionu korun vznikne také polyfunkční objekt pro seniory na Slovanech. Částka 50 milionů korun půjde na Technologický park DRONET v areálu Cukrovarská. Celkem 112 milionů korun dá město na dokončení Sportovní haly TJ Lokomotiva, jde o víceúčelové tréninkové zařízení za celkem 120 milionů korun. „Investovat budeme také do plaveckého bazénu na Slovanech, kam půjde na 1. etapu 52 milionů korun, tedy na vybudování nového dětského bazénu a další úpravy, celkem je to projekt za 130 milionů korun a kompletně hotový má být v roce 2020,“ doplnil Pavel Kotas.

Město chce také příští rok zrekonstruovat další své domy v problémové lokalitě v Plachého ulici, a to vchody číslo 44 až 48, celkem za 36 milionů korun. Rekonstrukci čeká také objekt U Jam 23, kam půjde částka 22 milionů korun na vybudování dalších komunitních bytů a zateplení objektu, stejně tak město uvolní 20 milionů korun na přestavbu nevyužitých prostor na byty v objektu pro seniory na adrese Prostřední 48. „Na start realizace projektu Zátiší je připraveno 30 milionů korun, na rok 2019 je určeno 114 milionů korun, a to na první etapu projektu, jenž bude stát celkem kolem 308 milionů korun. Půjde o revitalizaci celé lokality, kde staré domy nahradí nová výstavba,“ vysvětlil ekonomický náměstek. Budovat se budou také cyklostezky, připraveno na ně je kolem 50 milionů korun. Mezi největší patří cyklostezka Radbuza – Litice za 28 milionů korun. Za 85 milionů korun bude dokončena rozsáhlá rekonstrukce Dlouhé ulice v Doubravce. Přes 30 milionů korun půjde také na služebny městské policie. „V roce 2018 nám odstartuje příprava kompletní revitalizace areálu Prokopávky, kde vznikne mimo jiné bezbariérová tělocvična, ubytovna a další. Realizovat se to bude hlavně v letech 2019 a 2020, v součtu jde o projekt za 177 milionů korun,“ doplnil Pavel Kotas. Z projektů městských obvodů je například určeno 21 milionů korun na rekonstrukci sokolovny a zázemí pro fotbalisty ve Lhotě.
 
„Díky tomu, jak se městu daří a má dobré hospodaření, není v rozpočtu poprvé uvažováno s tím, že budeme čerpat úvěr 650 milionů korun z Evropské investiční banky. Tím pádem ušetříme v roce 2018 osm milionů korun, které bychom zaplatili na úrocích, v následujících letech pak v průměru ročně 15 milionů korun,“ doplnil Pavel Kotas. Celkové závazky města jsou vyčísleny 1,758 miliardy korun a splácením klesají. EIB každoročně hodnotí město z hlediska finanční situace pozitivně.

Text: Eva Barborková


Zveřejněno: 12. 12. 2017, Martin Pecuch

Tradiční akce města Plzně

1.3. - 22.3.2018
Smetanovské dny
9.3. - 9.3.2018
Žebřík