Obliba čtení knih stoupá. Alespoň podle výpůjček v plzeňské knihovně

Rekordní množství výpůjček eviduje za loňský rok Knihovna města Plzně. Lidé si do ní přišli pro více než 1,28 milionů knih a časopisů, což je nejvíce v 136leté historii této instituce.

„Přestože se říká, že lidé nečtou a papírová kniha je na ústupu, dosáhli jsme za rok 2012 v počtu výpůjček svého absolutního rekordu,“ uvedla Helena Šlesingerová, ředitelka knihovny.

Své „malé“ rekordy ale mají také samotní plzeňští čtenáři. Například vlastní hranici vloni překonala nejpilnější čtenářka z roku 2011. Během dvanácti měsíců si totiž vypůjčila 1 350 knih a časopisů, tedy o 39 více než předloni. Co se týká nejmladších registrovaných čtenářů, eviduje knihovna čtyři dvouleté děti, z předškoláků mladších šesti let do ní chodí 14 dětí. Naopak mezi nejstaršími má 24 čtenářů ve věku 90 a více let. „Oproti roku 2011 nám vloni o procento stoupl počet čtenářů v naší nejsilnější věkové kategorii 36 až 60 let, tedy lidí v produktivním věku, měli jsme jich 27 procent,“ uvedla ředitelka. Naopak stejný zůstává poměr mužů-čtenářů a žen-čtenářek, je 27 ku 73 procentům.

Co se týká vkusu čtenářů, ten se podle knihovnic příliš nemění. Z žánrů se nejčastěji půjčovala krásná literatura pro dospělé, tvořila zhruba polovinu všech výpůjček. Nejžádanější mezi časopisy byla Vlasta (7.162 výpůjček, v roce 2011 celkem 5.896 výpůjček), o další místa se dělily Týdeník Květy a Čtyřlístek. „Z knih byl největší zájem o Moliérova Lakomce, kterého jsme půjčili celkem 229krát, následovaly Orwellova Farma zvířat (215x) a Wieveghova Mafie v Praze (212x),“ doplnila ředitelka. V roce 2011 žebříčku vévodil Shakespearům titul Romeo a Julie, na druhém místě byl třetí díl švédské detektivky Stiega Larssona a třetí Ztracený symbol Dana Browna.

Knihovna města Plzně se řadí mezi nejstarší instituce v západočeské metropoli. Provozy má ve 22 budovách, ve svém fondu eviduje na 460.000 knihovních jednotek, registruje více než 29.000 čtenářů.