Petr Nováček: Pomoc, prevence i represe. To je práce Městské policie Plzeň

Už více než rok stojí v čele Městské policie Plzeň Petr Nováček. Má za sebou téměř čtyři desítky let dlouhou kariéru u Policie ČR. V rozhovoru, který vyšel v březnových Radničních listech, přibližuje, jaká je Městská policie Plzeň, kam směřuje, jaký servis občanům poskytuje, a mluví i o tom, zda je Plzeň bezpečná.

240509_Velitel_policie_Novacek_1

Petr Nováček (fotografie: M. Pecuch)

Městská policie Plzeň byla založena před dvaatřiceti lety. Jaká dnes je?

Máme ve městě šest obvodních služeben: Plzeň – střed sídlí v Perlové ulici, v objektu, kde je zároveň velitelství. Další služebny jsou na Lochotíně, Borech, Slovanech, Doubravce a ve Skvrňanech. V každém obvodu je po celých 24 hodin denně v ulicích minimálně jedna dvoučlenná hlídka strážníků. Jsou v nich začleněni také okrskoví strážníci, kteří v denní směně slouží vokrajových částech Plzně. Takže i ty menší plzeňské obvody mají k dispozici jednoho strážníka, který pomáhá řešit jejich problémy, například černé skládky a podobně. Jinak jsme samozřejmě v kontaktu se starosty všech deseti plzeňských obvodů. Dále máme dopravní skupiny s celoměstskou působností, pořádkovou jednotku a také se staráme o provoz Útulku pro zvířata v nouzi. Spolu s Městskou charitou Plzeň pomáháme seniorům prostřednictvím Tísňové linky seniorů.

Mají služebny nějaká svá specifika?

V Perlové ulici je moderní operační středisko, kde se vyhodnocují nejen volání na linku pomoci 156, ale i záběry z kamer ve veřejném prostoru a záznamy z detektorů zvuků. Borská služebna má specifikum v tom, že její strážníci mají takzvanou celoměstskou působnost. Vyjíždí právě na pomoc v případě, že je tak na operační středisku vyhodnoceno volání na linku 156 nebo na Tísňovou péči. Dále je tam hlídka, která zajišťuje, opět po celé Plzni, odchyt zvířat, ta pak předává do útulku. V Perlové ulici mají pracoviště také členové vedení městské policie Plzeň a servisně-logistický personál, který se stará o provoz, účetnictví, personální záležitosti, provoz vozidel i údržbu budov a služeben.

Kolik máte v současné době strážníků?

Současný stav je 240 a doufáme, že během dalších tří let se jejich počet navýší alespoň na 270. To by byl optimální stav. V každém obvodu by tak mohly službu po celých 24 hodin vykonávat alespoň dvě dvoučlenné hlídky. I proto jsme loni v září rozjeli velkou náborovou kampaň. Každý rok z nějakého důvodu, ať již do důchodu, ze zdravotních důvodů, nebo proto, že si našli jinou práci, odejde přibližně desítka strážníků. Ty tedy musíme nahradit. A pokud chceme do roku 2027 navýšit počet na cca 270 strážníků, musíme navíc ještě přijmout dalších deset lidí, tedy v následujících třech letech chceme každý rok přijmout dvě desítky nových strážníků.

Do jaké míry zafungovala zmíněná kampaň?

Od loňského 1. září se nám podařilo nabrat dvacet nových strážníků. Prvních deset prošlo čtyřměsíčním kurzem, mají hotovou zkoušku na Ministerstvu vnitra a už jsou v ulicích. Nováčci chodí se zkušeným strážníkem. Dalších deset kurzem právě prochází a na zkoušku se připravují (pozn. redakce: Členy městské policie Plzeň se stali na konci dubna). Takže za půl roku se nám podařilo nabrat 20 lidí, což považujeme za úspěch. A navíc se nám podařilo, i díky této kampani, posílit povědomí o práci Městské policie Plzeň. To je další z bodů, na něž se dlouhodobě zaměřujeme – chceme budovat pozitivní vztah mezi Městskou policií Plzeň a veřejností. I proto jsme se odhodlali k výraznější propagaci naší práce. Chceme ukázat, že naše práce zlepšuje život ve městě a zvyšuje pocit bezpečí.

Co musí splňovat ti, kteří se k vám chtějí přihlásit?

Uchazeč musí být starší 18 let, musí být občanem České republiky, musí mít maturitní zkoušku a být bezúhonný. To jsou zákonem stanovené podmínky, které nejdou obejít. Součástí přijímacího řízení jsou fyzické testy, psychologické vyšetření a prověrka zdravotní způsobilosti, takže další tři důležitá kritéria. Z uchazečů tímto sítem sedmi bodů projde tak třicet čtyřicet procent, takže i proto vnímám nábor dvaceti strážníků za půl roku jako úspěch. Tito zájemci se stávají strážníky – čekateli a musejí absolvovat už zmíněný čtyřměsíční kurz zaměřený především na právní vědomí – zákon o obecní policii, přestupkový zákon a všechno to, s čím se budou potkávat, až vyjdou na ulici. Zároveň musejí během kurzu splnit i osmou podmínku – mít vlastní zbrojní průkaz, aby v rámci výkonu svého povolání mohli nosit služební zbraň.

V poslední době vycházely zprávy, které informovaly, že ke své práci využíváte nejmodernější technologie. Zaměstnáváte také IT odborníky?

Ve využívání moderních technologií při naší práci došlo k obrovskému posunu. Technologie letí dopředu neuvěřitelným způsobem a my chceme držet krok. Veškerá výpočetní technika, kterou využíváme, je spravovaná Správou informačních technologií (SIT) města Plzně. Její pracovníci jsou garantem funkčnosti. Jeden zaměstnanec SITky je vysloveně určen jen pro spolupráci s námi. Teď s modernizací operačního střediska hledáme další cestu – společně se SIT bychom chtěli ještě jednoho odborníka, který by měl vyloženě na starost srdce městské policie, což je ono operační středisko, jehož činnost je nenahraditelná. Jak už jsem říkal, vyhodnocuje se v něm téměř veškeré dění ve městě – tedy záběry z kamer, zvuky, volání na linku 156… a poté se rozhoduje o následných krocích. Potřebujeme IT odborníka na technickou podporu, aby vše správně fungovalo, případně se ještě zlepšovalo.

240509_Velitel_policie_Novacek_3

Jak konkrétně při kontaktu s veřejností operační středisko a moderní technologie využíváte? Můžete uvést příklad?

Pokud nám občan, který se dovolal na linku 156, pošle své mobilní číslo, my mu na něj odešleme link, jehož prostřednictvím se přihlásí k videohovoru s námi. Může nám z konkrétního místa ukázat aktuální situaci a my podle toho rozhodneme o dalších krocích. Je to nová služba a využívají ji při komunikaci s operačním střediskem i naši strážníci v momentě, kdy potřebují s operátory konzultovat nějakou konkrétní událost. Na základě videohovoru pak mohou operační třeba rozhodnout, zda je ke spolupráci nutné přizvat i další složky integrovaného záchranného systému.

Z toho, co jste pověděl, vyplývá, že práce městské policie nespočívá jen v hledání špatně zaparkovaných aut. Občas se ještě najdou lidé, kteří o městské policii mluví jako o ‚botičkářích‘…

Jenže my už botičky za špatné parkování několik let nenasazujeme, jen zcela výjimečně. V rámci modernizace jsme přešli na elektronické vyřizování přestupků. Když strážník vidí špatně stojící auto a jde o prokazatelný přestupek, vše zdokumentuje speciálním mobilním telefonem. Přestupek rovnou z místa nebo po příchodu na služebnu elektronicky odešle na Oddělení správních činností Magistrátu města Plzně, které má agendu přestupků na starosti. Botičky nasazujeme jen v případě, že se jedná o špatně zaparkované auto s cizí registrační značkou, u něhož nemáme možnost z registru vozidel zjistit, komu patří. Správa parkovného a jeho placení je už ve správě PMDP.

Jak vnímáte Plzeň z hlediska bezpečnosti?

Nastoupil jsem do Plzně v roce 1985 jako příslušník tehdejšího Sboru národní bezpečnosti a od té doby jsem se na různých pozicích u Policie ČR staral o bezpečnost na území Plzně nebo Plzeňského kraje. Myslím, že Plzeň a Plzeňský kraj jsou jednou z nejbezpečnějších lokalit v České republice. Je to faktické srovnání na základě statistik. Plzeň má svá specifika, která bezpečnost ovlivňují. Jsou jimi významná průmyslová výroba se všemi plusy a minusy a velké sportovní i kulturní akce, které s sebou přinášejí nějaké rizikové faktory, s nimiž se musíme poprat. A myslím, že se s nimi pereme velice důstojně, a to i na základě dobrých dlouhodobých vztahů nejen s pořadateli, ale také s Policií ČR, Hasičským sborem ČR a zdravotnickou záchrankou a dalšími významnými partnery v oblasti zajišťování klidu a veřejného pořádku.

Z diskuzí na sociálních sítích je ale často patrné, že lidé pocit bezpečí v Plzni nemají…

Pocit bezpečí je velmi relativní. Když se například někdo denně pohybuje na frekventovaném místě, jakým je hlavní nádraží v Plzni a jeho okolí, kterým projde denně několik tisíc lidí, je velká pravděpodobnost, že narazí na někoho, kdo se mu nebude líbit, na někoho, kdo jeho pocit bezpečí sníží. Podobné to může být v noci v pátek a v sobotu na Americké ulici. Musíme dodržovat zákony, nemůžeme zasáhnout proti každému, kdo se někomu nelíbí. O problematických místech víme, posíláme tam častěji hlídky a snažíme se pocit bezpečí těch, kdo se po nich pohybují, zvyšovat. Přispět k tomu má i navýšení strážníků v ulicích, o němž jsme už mluvili. Nyní v návaznosti na rozsáhlou rekonstrukci hlavního nádraží jsme se Správou železnic domluvili, že nám po rekonstrukci poskytnou prostory, kde budeme mít služební místnost s videotelefonem propojeným s naším operačním střediskem. Pokud nebude v místě naše hlídka, může se s operačním střediskem spojit rychle a bez problémů občan a díky videotelefonu budeme mít o situaci přehled. Takových míst bychom rádi měli po Plzni více.

K zajištění bezpečnosti také slouží vaše pořádková jednotka, nedávno oslavila 15 let.

Jsou v ní kluci, kteří jsou zařazeni v systému služby napříč městkou policií. Jsou povoláváni k výcviku i nasazení pořádkové jednotky. Zajišťují veřejný pořádek třeba při fotbalových nebo hokejových zápasech, jsou připraveni nastoupit při konfliktech a ohrožení bezpečnosti.

Zabýváte se také prevencí, tím, aby se člověk nestal obětí trestné činnosti?

V rámci naší vnitřní organizace máme také odbor analýzy a prevence kriminality. Je to skupina několika strážníků, kteří připravují preventivní programy pro mateřské i základní školy a také Senior akademii. Podílejí se tedy na prevenci nejohroženějších skupin. Senior akademie je velice úspěšný projekt konaný za podpory plzeňských městských obvodů a má několik úrovní. Každý rok jím projdou dvě stovky seniorů. Seznámí se s nástrahami, které na ně mohou čekat, včetně kyberkriminality, s prací městské policie i hasičů, naučí se základy sebeobrany i první pomoci a mnoho dalšího. Máme ještě další zajímavé projekty. Tím prvním je dopravní asistent cílený na aktivní důchodce. Ráno a odpoledne, když jdou děti do školy a ze školy, pomáhají po proškolení zajišťovat na přechodech jejich bezpečnost. Je jich zatím deset a další se mohou hlásit. Je to služba placená a snažíme se, aby dopravní asistenti byli provázáni s lokalitou, v níž na bezpečnost dětí dohlížejí. Máme také asistenty prevence kriminality se zaměřením na romskou a ukrajinskou komunitu.

Jaká tedy městská policie je?

Městská policie je ze své podstaty represivní složkou, vždyť když někomu jdeme pomoci, tak jiného musíme omezit. Hlídáme správné parkování, třeba pro to, aby ulicí mohli projet hasiči či záchranáři nebo popeláři, napomínáme majitele volně pobíhajících psů, aby nebyli ohroženi kolemjdoucí nebo aby řidičům psi nevběhli pod kola, napomínáme ty, kteří konzumují alkohol na veřejném prostranství v rozporu s vyhláškou, tedy třeba v blízkosti škol, na nástupištích hromadné dopravy a podobně. Důležitou součástí naši činnosti je však také prevence, o níž jsem už podrobně mluvil a kterou veřejnost vnímá velmi kladně. Ve vztahu k veřejnosti nám pak velmi dobrou službu dělá péče o ohrožená zvířata a pomoc osamoceně žijícím seniorům prostřednictvím Tísňové linky seniorů.

Profesní kariéra Petra Nováčka:

V bezpečnostních složkách je od roku 1985.
Do roku 2000 působil na Městském ředitelství Policie ČR Plzeň, ve výkonu služby nebo jako velitel různých složek.
Po zasedání měnového fondu v Praze se stal u Policie ČR velitelem pořádkové jednotky pro Plzeňský kraj.
V roce 2010 přestoupil na Městské ředitelství Policie ČR Plzeň jako zástupce pro výkon služby. Měl na starosti obvodní oddělení, dopravní inspektorát. Řídil uniformovaný výkon služby na území města Plzně.
Od roku 2016 byl náměstkem krajského policejního ředitele Plzeňského kraje pro ekonomiku.
Od ledna 2023 je velitelem Městské policie Plzeň.

Text: Hana Josefová