Hynek Medřický: silný den, klidný večer, tmavá noc
Kurátor světla, badatel, vynálezce i ochránce přírody se podílí na světelném plánu pro Plzeň
Plzeň připravuje kompletní modernizaci veřejného osvětlení. Projekt zahrne výměnu více než 23 tisíc světel a 15 tisíc stožárů. Akce má mít formu PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Samotná realizace potrvá čtyři roky, modernizovaný systém ušetří městu minimálně 40 procent současné spotřeby elektřiny. Přinášíme rozhovor s odborníkem na světlo Hynkem Medřickým, který vyšel v říjnových Radničních listech.
Plzeň má s veřejným osvětlením velké plány a vy budete u toho. Jak se má vlastně ve městě správně svítit?
Dobré veřejné osvětlení není to, které vytvoří co nejvíce světla. Má nám umožnit dobře se orientovat, vidět cestu, překážky a ostatní lidi, ale přitom co nejméně rušit noční prostředí. Světlo má být tam, kde ho potřebujeme, v době, kdy ho potřebujeme, a nemá zbytečně svítit do oken, do korun stromů nebo na oblohu. Moderní LED nám dávají možnosti, které jsme před dvaceti lety neměli – můžeme velmi přesně řídit směr, intenzitu, čas i spektrum světla. Proto by modernizace Plzně neměla být jen výměnou staré lampy za novou LED. Je to příležitost znovu promyslet, jak má město v noci vypadat.
Proč je světlo důležité, jak může člověka ovlivnit?
Světlo není důležité jen proto, abychom viděli. Je také jedním z hlavních signálů, podle kterých naše tělo poznává, zda je den, nebo noc. Přes den potřebujeme hodně světla, které podporuje bdělost a pomáhá nastavovat naše biologické hodiny. Večer a v noci je situace opačná. Organismus očekává tmu a připravuje se na spánek. Proto záleží nejen na množství světla, ale také na jeho spektrálním složení a na tom, kdy se s ním setkáváme. Stejný princip platí i pro mnoho živočichů a rostlin. Noc není jen doba, kdy nesvítí Slunce. Je to důležitá součást života.
První vlaštovkou vaší spolupráce s Plzní byl parkovací dům ATOM, kde jste nastavil správné osvětlení. Můžete to přiblížit?
ATOM je pěkný příklad toho, proč nestačí posuzovat osvětlení pouze podle projektu a čísel v počítači. Při zkoušce před kolaudací se ukázalo, že původně navržená svítidla při plném výkonu nepříjemně svítí lidem do oken okolních domů. Byl jsem proto vedením města Plzně požádán, abych našel řešení. Stávající svítidla jsme upravili tak, abychom maximálně omezili modrou složku světla a současně zachovali světlo tam, kde ho lidé v parkovacím domě skutečně potřebují. Výsledkem je příjemnější osvětlení pro okolní obyvatele, menší zásah do nočního prostředí a zároveň se podařilo snížit spotřebu elektrické energie přibližně na polovinu. ATOM ukázal jednoduchou věc: když světlo navrhneme lépe, můžeme současně zlepšit prostředí a ještě ušetřit energii.
Plzeň chce modernizovat 23 tisíc svítidel a15 tisíc stožárů veřejného osvětlení. A to v partnerství se soukromým subjektem, kterého hledá. Jak se na tento záměr díváte a budete Plzni s výběrem pomáhat?
Je to mimořádná příležitost, ale také velká odpovědnost. Svítidlo, které dnes namontujeme, může ve městě zůstat patnáct i více let. Proto bychom neměli soutěžit pouze o nejnižší spotřebu elektřiny. Důležité je také spektrum světla, omezení oslnění, možnost stmívání, snadná údržba a možnost budoucí modernizace. Ano, právě s těmito otázkami bych chtěl Plzni pomáhat. Nejde mi o výběr konkrétní značky svítidla, ale o nastavení požadavků tak, aby město dostalo skutečně kvalitní a dlouhodobě udržitelné řešení. Plzeň má podle mě šanci vyřešit veřejné osvětlení nejlépe v České republice – a věřím, že se to podaří.
Takový rozsah modernizace nejde uskutečnit najednou. Je možné při takovéto obměně držet krok s moderními technologiemi?
Aby se nestalo, že než se celá výměna dokončí, bude už část zastaralá? To je jedna z nejdůležitějších otázek celého projektu. Vývoj LED zdaleka neskončil. Za osm nebo deset let můžeme mít výrazně účinnější zdroje, lepší optiku, lepší spektra i dokonalejší řízení. Proto by se město nemělo na patnáct let uzamknout do technologie, která je nejlepší právě dnes. Projekt by měl být otevřený průběžným inovacím. Pokud se během jeho trvání objeví technologie, která prokazatelně přinese kvalitnější světlo, nižší dopad na přírodu nebo jiné významné zlepšení, mělo by být možné ji využít. U tak dlouhého projektu musíme přemýšlet nejen o tom, co umíme v roce 2026, ale také o tom, co pravděpodobně budeme umět v roce 2035.
Město je živý organismus a má různá zákoutí. Musí se při osvětlení brát v úvahu i toto? Má například mít rekreační oblast Boleveckých rybníků jiné osvětlení než centrum města?
Určitě. Centrum města a břeh Boleveckého rybníka nemají mít stejnou noc. V centru potřebujeme rozpoznávat lidi, dopravu a mnoho různých podnětů. Na okraji lesa nebo u vody bychom měli mnohem více respektovat živočichy, rostliny a přirozenou tmu. Hmyz, netopýři, ptáci i další organismy používají světlo a tmu jako biologickou informaci. Umělé světlo může měnit jejich aktivitu, orientaci, hledání potravy i rozmnožování. Proto bych chtěl, aby se při návrhu osvětlení neposuzovalo jen to, kolik luxů dopadne na komunikaci, ale také co se děje se světlem kolem ní. Čím blíže jsme přírodě, tím opatrněji bychom měli s nočním světlem zacházet.
Foto: archiv Hynka Medřického
Mají nějaká specifika třeba světla na přechodech či místech, kde se pohybují chodci a cyklisté? Ano, protože vždy musíme začít otázkou: co zde člověk skutečně potřebuje vidět?
Na přechodu je důležité, aby řidič včas viděl chodce a chodec automobil. Na chodníku potřebujeme vidět cestu, překážky a ostatní lidi. U cyklisty zase musíme počítat s vyšší rychlostí. Moderní optika umožňuje světlo poslat velmi přesně tam, kde je potřeba. Do budoucna navíc nemusí být samozřejmostí ani šest nebo osm metrů vysoký stožár. LED umožňují používat menší světelné toky a světelné body umisťovat níže, pod úroveň očí, nebo světlo přímo integrovat například do zábradlí. Důležité je, abychom dobře viděli osvětlenou cestu a ostatní lidi, ale pokud možno ne samotný oslňující zdroj světla.
Je záměr Plzně provozovat veřejné osvětlení v rámci PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého subjektu, její potřeby nebo přístup k této problematice v něčem specifický ve srovnání s ostatními městy?
PPP není samo o sobě zárukou dobrého ani špatného osvětlení. Rozhodující bude, co město od svého dlouhodobého partnera požaduje. Pokud bude partner motivován pouze k úspoře elektrické energie, dostaneme především energeticky úsporné osvětlení. Pokud ale zadání zahrne také kvalitu světla, omezení oslnění a rušivého světla, stmívání, ochranu přírody a možnost technologických změn, můžeme dostat něco mnohem lepšího. Právě rozsah projektu dává Plzni mimořádnou možnost nastavit nový standard. Nejde o několik ulic, ale o velkou část světelného prostředí města. Proto si myslím, že Plzeň má šanci vyřešit veřejné osvětlení nejlépe v České republice.
Jak se veřejné osvětlení řeší jinde v Evropě? Má Plzeň šanci být v této oblasti na špici nebo být přelomová?
V Evropě postupně sílí snaha používat méně světla, lépe ho směrovat a více respektovat noční prostředí. Objevují se projekty s velmi teplými spektry, adaptivním řízením, výrazným stmíváním nebo nízko umístěnými světelnými body. Mění se i samotná otázka, kterou si projektanti kladou: už nejde jen o to, jak účinně vyrobit co nejvíce světla, ale kolik světla skutečně potřebujeme. Plzeň má výhodu, že nemusí opakovat chyby první generace LED osvětlení. Může využít zkušenosti z jiných měst a současně jít ještě dál. Pokud bude projekt technologicky otevřený a bude respektovat člověka, přírodu i skutečné potřeby jednotlivých míst, může být Plzeň velmi dobrým příkladem nejen pro Českou republiku, ale i pro další evropská města.
Můžete přiblížit nejbližší kroky vaší spolupráce s Plzní? Co vás čeká v tomto roce?
V nejbližší době bude důležité převést obecné principy do konkrétních požadavků a porovnávat řešení, která budou pro Plzeň navržena. Pokud bude celý proces postupovat podle předpokladů, mělo by se jednat s uchazeči a do konce roku by mohl vzniknout užší výběr nejlepších řešení. Nechci ale předbíhat samotný proces. Pro mě bude důležité především hlídat kvalitu světla a dívat se na jednotlivé návrhy nejen podle tabulek, ale také z pohledu člověka, který bude v takto osvětleném městě každý večer žít.
Je možné nějaké srovnání Plzně a Prahy, kde vznikla občanská petice za lepší veřejné osvětlení?
Každé město má jinou výchozí situaci, ale zkušenost z Prahy ukazuje jednu důležitou věc: lidé už veřejné osvětlení nevnímají pouze jako technickou infrastrukturu, o kterou se nemusí zajímat. Všímají si oslnění, barvy světla, světla v oknech i změny nočního prostředí. Plzeň má velkou výhodu v tom, že může tyto otázky řešit už při přípravě projektu. Je vždy lepší nastavit správné požadavky předem než později napravovat tisíce svítidel, která už byla nakoupena a instalována.
Světlo hraje roli také na pracovišti a doma. Vstupujeme do měsíců s dlouhými večery, nocemi a krátkými zamračenými dny. Může nám světlo pomoci a jak bychom si ho měli doma nastavit?
Používám jednoduché pravidlo: silný den, klidný večer, tmavá noc. Ráno a přes den se snažme získat co nejvíce přirozeného denního světla. Když je venku zataženo a trávíme většinu dne uvnitř, kvalitní umělé světlo nám může pomoci udržovat bdělost a správně nastavené biologické hodiny. Velmi pomůže také obyčejná procházka venku, protože i zamračený den bývá mnohem světlejší než běžná místnost. Večer potřebujeme pravý opak. Postupně snižovat množství světla, omezovat modrou, a pokud možno, i zelenou složku a místo silného stropního osvětlení používat lokální lampy u stolu, křesla nebo knihy. Přibližně posledních 90 minut před spaním bychom už měli našemu organismu dát jasnou informaci, že přichází noc. A když se v noci probudíme a jdeme například do koupelny, stačí opravdu velmi málo světla. Nejdůležitější tedy není mít doma co nejmodernější nebo nejdražší osvětlení. Důležité je naučit se světlo používat podobně jako příroda: hodně ve dne, málo večer a téměř vůbec v noci.
Editace textu: Hana Josefová
