Novinář Karel Sedláček převzal v Plzni Cenu 1. června
Hlasatel a redaktor, spisovatel a popularizátor vědy a techniky Karel Sedláček, který se v srpnu 1968 podílel na protiokupačním vysílání Československého rozhlasu v Plzni, obdržel Cenu 1. června. Převzal ji dnes při slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně, jež se koná u příležitosti výročí 1. června 1953, kdy Plzeňané protestovali proti měnové reformě. Cenu Plzeň uděluje za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, za důstojnou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize.
Karel Sedláček převzal Cenu 1. června. Fotografie: R. Muchka
„Bylo mi ctí dnešní cenu udělit Karlu Sedláčkovi – rozhlasovému hlasateli a redaktorovi Československého rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa a pražského deníku Svobodné slovo. Jako jeden z nejmladších hlasatelů roku 1968 oznamoval násilné vniknutí vojsk cizích armád Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. I přesto, že se jednalo o velmi těžké chvíle, ponechal si svůj klidný a pevný hlas. Sdělil zprávu, která společností otřásla a ukončila naděje na svobodný život. I poté, co v 80. letech pracoval mimo svůj obor, od svých hodnot neupustil a po sametové revoluci se ke své práci s odhodláním vrátil,“ řekl během slavnostního aktu primátor Plzně Roman Zarzycký.
Primátor také připomněl, že činnost Karla Sedláčka stála pevně na hodnotách, jako je svoboda, demokracie a důstojnost. „Takový přístup není samozřejmostí. Na nás a dalších generacích je tyto hodnoty chránit a pečovat o ně,“ doplnil Roman Zarzycký.
„Cítím se dojatý a velmi děkuji městu Plzni, že si na mě vzpomnělo. Cenu 1. června vnímám nejen jako uznání mé práce, ale také jako ocenění práce Československého rozhlasu. Obzvlášť v době, kdy jsme během protiokupačního vysílání vzbuzovali v lidech naději, že jednou přijde čas svobody a demokracie. Ten opravdu přišel, ale měli bychom si stále uvědomovat, že svoboda není dar a na historii nesmíme zapomínat,“ uvedl Karel Sedláček.
Karel Sedláček se narodil 28. května 1941 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou a v roce 1959 byl na umístěnku zaměstnaný v tehdejších Závodech V. I. Lenina v Plzni. O rok později se přihlásil na konkurz do Československého rozhlasu v Plzni a stal se tak jeho nejmladším hlasatelem. Dálkově vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. Hrál třeba také v plzeňském Divadle Alfa.
V srpnu 1968 se aktivně podílel na protiokupačním vysílání. Koncem téhož roku z plzeňského rozhlasu odešel, protože nesouhlasil se začínajícím normalizačním vysíláním. Pracoval poté jako tiskový tajemník festivalu Finále Plzeň nebo ve večerníku Večerní Plzeň. Jako první promluvil 21. listopadu 1989 na demonstraci Občanského fóra na Václavském náměstí v Praze. Své vzpomínky i vzpomínky dalších pamětníků shrnul v knihách a publikacích Volá Svobodná Evropa, Balkón, fenomén listopadu 1989 nebo Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů.
Cena 1. června je od roku 1993 udělována jako připomenutí událostí, které se v Plzni odehrály 1. června 1953. Škodováci i další obyvatelé města otevřeně vystoupili proti komunistickému režimu, aby vyjádřili nesouhlas s měnovou reformou. Jedno z prvních povstání proti komunistickému režimu v Evropě bylo potlačeno a v souvislosti s nepokoji bylo v Plzni odsouzeno více než tři sta osob, některé až na 14 let vězení. Laureát si ocenění přebírá na slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně, které se koná vždy v den výročí plzeňských povstání.
Mezi laureáty Ceny 1. června jsou například bývalý prezident Václav Havel, francouzský politolog a historik Jacques Rupnik, spisovatel, publicista a politik Pavel Tigrid, komentátor, publicista a esejista Jefim Fištejn, signatářka Charty 77 Dana Němcová a další.
Text: Monika Krausová
Fotogalerie
