V lesní školce Čtyrák vypěstují díky mostové závlaze odolnější stromky pro městské lesy
Správci plzeňských městských lesů mění způsob pěstování a péče o sazenice stromků ve vlastní lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře. S novou mostovou závlahou budou moci připravit pro výsadbu větší množství obalovaných sazenic. Ty se navíc lépe uchytí, což je pro obnovu lesa v době klimatické změny a po kůrovcové kalamitě velice důležité.
Mostová závlaha (fotografie: R. Žáková)
„Na obnovu lesů a jejich druhovou skladbu odpovídající lokalitě klademe velký důraz, a to i s ohledem na klimatickou změnu. Každý rok přitom v našich lesích vysázíme v průměru čtyři sta tisíc sazenic jehličnanů i listnáčů. S využitím nové mostové závlahy budeme schopni připravit více těch obalovaných, tedy sázených i s kořeny v substrátu. Právě tyto sazenice se díky rašelinovému substrátu a vláze v ní, kterou si nesou s sebou, lépe ujímají. Lesní porosty tak obnovíme rychleji,“ sdělil Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
„Obalované sazenice zalévané mostovou závlahou jsou vhodnější pro přesazování. Jsou totiž výrazně odolnější než ty prostokořenné bez kořenového balu. Lépe se ujímají po výsadbě, a navíc výrazně prodlužují období, po které je možné je vysazovat. Dalším plusem je i rychlejší růst, což vede k následné úspoře prostředků, které by se jinak vynakládaly na sekání buřeně okolo vysazených stromků. Dosud představovaly ty obalované asi jednu pětinu všech našich sazenic stromů. Do budoucna bychom jich chtěli mít polovinu. Bez mostové závlahy by to šlo jen těžko,“ popsal vedoucí Oddělení lesního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Milan Sekáč.
„V naší lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře máme asi milion sazenic lesních stromů. Těm nejstarším jsou čtyři roky. Dosud byla většina tzv. prostokořenných sazenic pěstována na ploše lesní školky v řádcích, které je nutné několikrát do roka zbavit plevele. Není to jednoduchá práce, zvláště v horkých letních dnech, a sehnat na ni schopné lidi je stále těžší,“ řekl Vít Fišer ze Správy veřejného statku města Plzně, který lesní školku Čtyrák řídí.
Lesní školka Čtyrák na Bílé Hoře vznikla před rokem 1947 a postupně se zvětšovala. Na nynější rozloze 4,07 hektarů se tu pěstují sazenice lesních stromů. Nejvíce je zde sazenic borovic (asi 60 %), dále pak dubů (letní i zimní dohromady asi 30 %). Dále se tu pěstují také sazenice jedlí, smrků, buků, lip, modřínů a douglasek. Většina sazenic (přibližně 95 %) skončí vysazená v plzeňských městských lesích.
Za mostovou závlahu a její instalaci v lesní školce Čtyrák zaplatila Správa veřejného statku 600 tisíc korun včetně DPH.
První zmínky o lokalitě U Čtyráku jsou asi 200 let staré. Čtyrák byla borovice se čtyřmi kmeny, která v této lokalitě kdysi rostla. Později ji nahradila jiná čtyřkmenná borovice, jejíž torzo v podobě velkého samorostu zdobí odbočku na lesní cestu z komunikace od Bílé hory do Zruče na kraji školky. Nezvykle tvarované či jinak výjimečné stromy totiž lesníci často zachovávají jako raritu. Čtyrák spojuje s lokalitou V Doubí rovná lesní cesta nazývaná Kokoškova dálnice po boleveckém hajném Kokoškovi, který tuto cestu upravil, aby nemusel s traktorem objíždět les ze Sofronky ke Čtyráku. Někdy se tato lesní cesta nazývá také Štěrkovaná.
Plzeňské městské lesy, o které se Správa veřejného statku města Plzně stará, mají rozlohu 4092 hektarů a zahrnují lesní pozemky na 52 katastrálních územích od Stodu až k Rokycanům. Historické lesní pozemky má Plzeň například také u Kokotských rybníků. Svojí rozlohou jsou plzeňské městské lesy pátým největším městským lesním majetkem v České republice a představují tak „rodinné stříbro“ města Plzně. Rostou v nich nejčastěji borovice či duby.
Text: Monika Krausová
